Proč právě soudní exekutor

Domohli jste se úspěšně u soudu svých práv, ale povinný Vám dosud i po několika letech dluží vše, co Vám soud pravomocným rozsudkem přiznal? Nevíte, jaký má povinný majetek, ze kterého byste se mohli případnou exekucí uspokojit? Vlastníte nemovitost, kterou měl podle pravomocného rozsudku její uživatel vyklidit, ale přesto ji dál využívá?

Od 1. září 2001 se můžete podle zákona č. 120/2001 Sb.(exekuční řád) obrátit na soukromého soudního exekutora. Zde je několik důvodů, proč Vám doporučujeme tak učinit:

  • Úřad soudního exekutora spojuje v sobě výhody postavení veřejného činitele se servisem a přístupem soukromé osoby. Soudní exekutor jako zkušený právník jmenovaný do funkce ministrem spravedlnosti na základě výběrového řízení je garantem nejvyšší odborné péče.

  • Služby soudního exekutora jsou rychlejší a efektivnější než výkon rozhodnutí prostřednictvím soudu nejen díky přímé zainteresovanosti na výsledku exekuce, ale i díky právní úpravě, která pro exekutora i soud stanovuje pro exekuční řízení jednoznačné lhůty (15 dní pro podání návrhu oprávněného na soud i pro pověření exekutora soudem) a zjednodušuje a zrychluje úkony, které jsou v řízení vedeném soudním exekutorem vykonávány (např. podání prohlášení o majetku povinným).

  • Veškeré náklady exekuce (včetně účelně vynaložených nákladů oprávněného) hradí povinný (od oprávněného může exekutor požadovat pouze přiměřenou zálohu na náklady exekuce).

  • Exekutor má celostátní působnost - můžete si zvolit libovolného soudního exekutora, se kterým budete spolupracovat, aniž byste hledali úřad podle toho, kde má povinný sídlo nebo bydliště, nebo kde je jeho majetek.

  • Nemusíte sami pátrat po majetku povinného a (nejste-li vyzváni exekutorem) ani navrhovat, jak vést exekuci - exekutor má sám prostředky, jak majetek povinného zajistit -všechny dotčené osoby včetně bank, finančních institucí, katastru nemovitostí, policie a orgánů státní správy a samosprávy jsou povinny poskytovat soudnímu exekutorovi součinnost pod sankcí pořádkové pokuty a odpovědnosti za vzniklou škodu. Soudní exekutor může sám vybrat nejvhodnější způsoby provedení exekuce, popřípadě různé způsoby kombinovat.

  • Po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem. Exekucí je možno postihnout nejen konkrétní věc, ale i veškerý movitý majetek povinného.

  • Proti exekučnímu příkazu soudního exekutora není přípustné odvolání.

  • Kromě nuceného výkonu rozhodnutí poskytuje soudní exekutor i další služby - sepisuje exekutorské zápisy se svolením dlužníka k vykonatelnosti (obdoba notářských zápisů), které jsou pak i exekučním titulem, osvědčuje skutkové děje a stav věci, přijímá do úschovy peníze a listiny, provádí dobrovolné dražby a poskytuje právní pomoc.

  • Pro ty, kdož se i přes provedenou exekuci nedomohou plného uspokojení, platí dle zákona o daních z příjmů (zákon č. č. 586/1992 Sb.), že na základě výsledků provedení exekuce soudním exekutorem lze za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů požadovat i pohledávky za dlužníkem, jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí.

  • Soudní exekutor zodpovídá za škodu způsobenou při své činnosti. On i jeho zaměstnanci jsou povinně pojištěni pro případ, že by Vám nebo jinému způsobili škodu.

Jak postupovat
při uplatnění nároku
prostřednictvím soudního exekutora ?

Nesplní-li povinný v určené lhůtě, co mu ukládá exekuční titul, může oprávněný (nebo jeho právní nástupce) navrhnout nařízení exekuce podle exekučního řádu (zák. č. 120/2001 Sb.)

  1. Exekučním titulem může být:

    • rozhodnutí soudu (rozsudek, platební rozkaz, schválený smír), které přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek

    • rozhodnutí soudu (rozsudek) a jiného orgánu v trestním řízení, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek

    • exekutorský zápis (podle § 78 písm. a) exekučního zákona)

    • notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (ve smyslu notářského řádu - zákon č. 358/1992 Sb., § 71a až c)

    • rozhodčí nález (ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů)

    • rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků a rozhodnutí a výkazy nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení

    • jiná rozhodnutí a schválené smíry, jejichž výkon připouští zákon (§ 12 zákona o konkurzu a vyrovnání č. 328/1991 Sb.)

Exekuční titul musí být vykonatelný - musí být opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti (netýká se exekutorského a notářského zápisu). K návrhu je třeba připojit jeho originál nebo úředně ověřenou kopii.

  1. Návrh na nařízení exekuce podává oprávněný exekutorovi. Návrh může podat kterémukoliv exekutorovi, kterého si zvolí bez ohledu na místní příslušnost. Místně a věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud povinného (přesná definice v § 45 exekučního řádu). Návrh podaný exekutorovi musí obsahovat::

    • označení exekutora včetně sídla,

    • označení oprávněného a povinného (jméno a bydliště, resp. obchodní jméno, sídlo a IČO)

    • exekuční titul - přesné označení,

    • povinnost, která má být exekucí vymožena a údaj, zda a v jakém rozsahu byla již povinným splněna,

    • důkazy, kterých se oprávněný dovolává,

    • datum a podpis oprávněného.

V návrhu na nařízení exekuce by měly být uvedeny i další skutečnosti, které usnadní provedení exekuce (např. údaje o majetku povinného, má-li být exekucí postižen, jeho plátci mzdy atd.), pokud tyto údaje oprávněný zná. Vzor návrhu na nařízení exekuce je uveden v kategorii „vzory podání".
Přešlo-li právo přiznané exekučním titulem nebo naopak povinnost tímto titulem uložená na jinou osobu (postoupení pohledávky, dědictví, převzetí závazku ...), je třeba doložit tuto skutečnost listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem.
Na rozdíl od právní úpravy soudního výkonu rozhodnutí oprávněný nemusí v návrhu na nařízení exekuce určovat, jakým způsobem má být exekuce provedena (nemusí např. bezpodmínečně označovat majetek povinného, který má být exekucí postižen).

  1. K návrhu na nařízení exekuce je vhodné připojit kromě exekučního titulu i další listiny, které svědčí o skutečnostech významných pro provedení exekuce, zejména o majetku povinného, má-li být exekucí postižen (výpisy z katastru nemovitostí, střediska cenných papírů...) - viz Vzor návrhu na nařízení exekuce.

  2. Exekutor, kterému byl podán návrh, postupuje dále z úřední povinnosti - do 15 dnů požádá soud o udělení pověření k provedení exekuce, soud pověření udělí a nařídí exekuci opět do 15 dnů - usnesení soudu o nařízení exekuce se povinnému doručí až po doručení oprávněnému a exekutorovi. Od doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem.

  3. Po doručení usnesení o nařízení exekuce exekutor posoudí a určí, jakým způsobem (zejména vůči jakému majetku) bude exekuce provedena a vydá o tom exekuční příkaz, vůči kterému neexistuje opravný prostředek. S majetkem postiženým exekučním příkazem nesmí povinný nijak nakládat. Po právní moci usnesení o nařízení exekuce exekutor tuto exekuci provede.

  4. Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má být exekuce provedena. Může též předvolat povinného a vyzvat ho, aby svou povinnost dobrovolně splnil nebo aby podal prohlášení o svém majetku.

  5. Náklady exekuce, mezi něž patří zejména odměna exekutora, náhrada hotových výdajů a náhrada za doručení písemností, hradí povinný. Výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů atd. upravuje vyhláška č. 330/2001 Sb. U exekuce na zaplacení peněžité částky činí odměna exekutora 15 % z vymožené částky (minimálně 3.000,- Kč), a to do částky 3.000.000,- Kč, při vyšší částce percentuálně klesá. Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu, kterou se sjednává smluvní odměna za provedení exekuce nad rámec tarifní odměny stanovené vyhláškou. Smluvní odměna není nákladem exekuce.

  6. Exekutor může po oprávněném požadovat složení zálohy na náklady exekuce (max. do 50 % tarifní odměny u exekuce na zaplacení peněžité částky).

Exekutorské zápisy

Kromě nuceného výkonu exekučních titulů, právní pomoci oprávněnému či povinnému po vydání exekučního titulu, úschov, provádění dobrovolných dražeb a další činnosti konané z pověření soudu, je významnou činností soudního exekutora i sepisování exekutorských zápisů, jak je uvedeno v § 77 an. zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád). Exekutorský zápis je veřejná listina, která má následující použití:

  • Soudní exekutor osvědčuje formou zápisu na žádost skutkové děje a stav věci, například splnění dluhu, stav nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem. Žadatel získá sepsáním zápisu jednoznačný důkaz o osvědčené skutečnosti.

  • Nejvýznamnější formou exekutorského zápisu je zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Tento druh vykonatelného exekutorského zápisu má zásadní praktický význam pro oprávněného, který na případ nesplnění povinnosti druhé smluvní strany ušetří čas i peníze při vymáhání svého nároku. Oprávněný se nemusí již podrobit zpravidla vleklému nalézacímu soudnímu řízení a v případě, že povinný nedostojí své povinnosti včas a řádně, má k dispozici přímo vykonatelný exekuční titul.

Exekutorský zápis je obdobou již užívaného „notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti" (§ 71a - 71c zákona č. 358/1992 Sb). Na stanovení výše a způsobu určení odměny a náhrady hotových výdajů soudního exekutora za sepisování exekutorských zápisů se použije obdobně vyhláška č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví (např. za sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je odměna z prvních 100.000,- Kč tarifní hodnoty 2%, z přebývající částky až do výše 500.000,- Kč tarifní hodnoty 1,2% atd. s progresivním snižováním odměny).